Dnes jsme si naplánovali sběr achátů a jaspisů u obce Železnice a hlavně přesun z Jičína do Dvora Králové nad Labem. Po vynosení všech báglů na náměstí jsme vylezli na místní radniční věž odkud byl nádherný výhled až do lesa Řáholec. Bylo nepředstavitelné dusno a tak jsme se nejdříve dojeli vykoupat do jičínského Aquacentra s tobogánem a Divokou řekou (tj. bazénem, kde voda obíhala v kruhu a kde jsme hráli na babu) Když jsme se osušili, oblékli a nasvačili, vyrazili jsme k aktuálnímu bydlišti Jiřího Kajínka do Valdic. Jak jsme s překvapením zjistili, místní si s pobytem vrahů a zlodějů moc velkou hlavu nedělají (prý tu mají dobrou ostrahu). Bohužel jak udávají všechny brožury o vzácných kamenech lom není v Železnici ale u Železnice a to dosti daleko.

Když jsme posilněni třešněmi zdolali krpál vedoucí do vesnice Kyje, mohli jsme si vychutnat stejně, ne-li prudší sjezd do lomu. Po nasyslení dostatečného množství achátů, jaspisů a fluoritů jsme se stejně kopci nevyhnuli a tak jsme zas funěli nahoru, pak dolů, pak nahoru strašně dlouhým a pozvolným kopcem směrem na Lomnici nad Popelkou. Převýšení na zhruba pěti km z Železnice do Ploužnice bylo 230 m. Většina vypracovaných jedinců neslezla ani při tomto hrozném stoupání z kola. Z Lomnice nad Popelkou už to byla jen nuda z kopce kolem říčky Popelky až do Nové Paky. Ke klenotnici drahých kamenů jsme přijeli 5 minut před zavíráním a to již nás nevpustili, tak někdy jindy. Ale na rozdíl od RR, BR, kteří expozici shlédli, máme vlastnoručně nasbírané drahokamy v brašnách. Zde nás čekalo s doprovodným vozidlem a svačinou, jako na poslední také VZ. Na parkovišti svačíme a rozhodujeme se jak dál. Je už dost hodin, strašidelný hrad Pecka již bude zavřený a jsme též zlenivělí (možná kvůli zavřenému muzeu Klenotnice, nebo kvůli tomu, že už bychom stejně nic nestihli) a tak projíždíme ještě městem do staré Paky na vlak do Dvora Králové. Pomalá rota moc dobře udělala, protože zbytek výpravy tj. RR + BR musel vyšlapat kopec na strašidelný hrad Pecka, pak zmokl až na kost někde mezi Vidonicemi a Novými Lesy. Ale nakonec jsme se všichni ve zdraví sešli a mohli jsme usnout v nádherné základní škole Strž sponzorované Američany asi 200 m od ZOO.