V pátek 18.10. jsme se sešli v půl páté před budovou vlakového nádraží. Postupně nám Petr naložil batohy do svého modrého auta a mohl odjet. Jízdenky si vzal do opatrovnictví Roman, dokud na Jižní zastávce nepřistoupili malá a velká Alenka. Za nedlouho co jsme dorazily, přijel i Petr, takže jsme hned mohli vynášet věci z auta do chaty. Pak byl konečně čas na vybalení. Za chvíli už přišlo na řadu vyrábění draků. Každý si vybral draka kterého si postaví a dal se do práce. Za pár hodin se šlo spát. Ráno hned po snídani jsme se šli podívat na škody, které tu způsobily letošní velké povodně. Zastavili jsme se u nějaký malý vytřískaný vodní elektrárny, kde se dal Petr do sbírání švarcavínů. Zatímco my jsme po sobě házeli kameny. Po příchodu jsme zjistily, že přijel Žrout se svým Markem. Po obědě nám dali čas na dokončení našich hezkých draků a za tři hodiny už byli všichni nahoře na louce za chalupou a zkoušeli, jak lítají nebo spíše nelítají (až na výjimky). Po odpočinku byl druhý hlavní oběd, což byla kuřata. K večeru přicházejí (h)různí hosté aby s námi oslavily 15. výročí našeho oddílu. Při vyvrcholení se všichni termiti seřadily kolem dortu a na tři sfoukli svíčky. Pak byl ještě pronesen přípitek, a pak zavládla všeobecná pohoda. Za chvíli nás většina hostů opustila a my začali hrát naše oblíbené hry, včetně jedné nové na námořníky, která spočívala v salutování a říkání: Já pane, ne pane. A kdo to zbabral, dostal od kapitána(Petra) na ruku čárku. A kdo měl nejvíc čárek, ten byl odsouzen jako žhář a prohrál hru. A to nebyl nikdo jiný, než prcek. Okolo jedenácté hodiny byli už všichni celkem unavení a tak jsme se odebrali ke spánku. Ráno hned po snídani si všichni zabalili věci šli na dvůr vytrhávat shnilé slunečnice. Kromě Romana a prcka, kteří se někam ulili a za trest museli mýt nádobí(chachacha). Potom jsme vyrazili na hrad, kde jsme až do oběda hráli na schovku. Po obědě jsme naskládali věci do auta a vydali se na vlak. Na nádraží jsme přijeli krátce po čtvrté hodině. Před nádražím si každý vyzvedl svůj batoh a po rozloučení se vydal k domovu.