Ráno jsme se sešli před DDM. V 8.10 jsme zahájili dnešní výlet tzv. kličkovanou. Totiž kvůli strženému břehu u Železného mostu se musí jet po šíleném drncáku na náměstí, proto jsme to vzali skrz nový zimní stadion, po lávce přes Vltavu ke sportovní hale a odtud zpět na druhou stranu řeky přes Dlouhou lávku a kolem plavečáku pod Dlouhý most, abychom se nakonec po další lávce dostali zase na druhý břeh Vltavy. Po cyklostezce pak do Bavorovic a pak kolem sudárny ke dvoru Vondrov, kde jsme si zajeli prohlédnout koníky. Dále z „kopce“ do Munic, kde jsme dali „žrací“ přestávku. Konečně se mlhou prokousalo sluníčko. Po cestě u dolů na jíl jsme přímo u silnice našli krásného křemenáče a placatou kočku. U Újezda jsme na poli viděli hejna ptáků, mezi velkým množstvím volavek šedivých byly i čtyři větší kusy s delšími krky, které se vznesli, zakroužili, nabrali výšku a odlétli. Měli světlá břicha a mohutná černá křídla. Možná že to byly čápi černí nebo že by supi?

Na Lomci jsme dali rozprch, poslechli si krásné varhany a kázání, nechali spolknout černouškovi za pokývání hlavou penízek. Kluci si pro obveselení nakoupily bombardovací balonky, a po jejich návštěvě na místním WC bylo mokré bombardování. Z pouti jsme si odvezli domů, hlavně maminkám pouťová perníková srdíčka.

Ještě na Lomci jsme se rozhodovali zda jet domů na kole nebo vlakem, pro jistotu přeměřovali trasu, zda se Petr jako obvykle nezmýlil o dalších 20 km, tentokráte tedy ne. Dojeli jsme se podívat na místo zbořeného hradu Poděhus. Kromě Petra II, který odtud jel již domů, jsme se vraceli směrem na Dívčice. Protože bylo opravdu ještě spousta času a krásný den, oddělili se od nás u cedule Hluboká 12 km další dva odrostlejší termiti - Pavel a Tarzan (chichotalky) a jeli přes Zliv a Hlubokou domů. Zbytek osazenstva byl již tak sešlý = líný, že musel jet zpátky domů vlakem. Ani jsme nestačili pořádně nakoupit jízdenky a už tu byl vláček. Vystoupili jsme na Severní zastávce a u Terna se rozloučili a odjeli každý svou cestou k domovu.