Jako vždy bydlíme blízko ZOO a tak náš první výlet směřuje právě tam. Museli jsme však chvíli počkat - přijelo Malé Zvíře. Nyní jsme již kompletní a můžeme vyrážet. Hned na začátku ZOO je Jirka II postříkán tuleněm, když ho provokoval cákáním. A co se líbílo : klid a pohoda, nejvíce asi vedou makaci a malé prasátko Babirusa a dětský koutek. Všichni se točí v obrovské kleci na křečka a s různým úspěchem z ní vypadávají. Chudáka Blanku tam holky nechávají po roztočení a ta nezvládá a padá a kotoulí se a je celá od našlapaného bahna. Malému Zvířeti všichni připomínají aby proboha nelezla zase na houpačku (loňský úraz v ZOO v Dvoře Králové – kdy se po zbytek tábora vezla se sádrou v autě). Nejvíc je úspěšný Tarzan - dokázal se dokonale zbahnit, když mu u koz ujely nohy. Dobrá je taky lanovka - pro holky, které jsou již velké je to masážní přístroj na pozadí. Co všichni zvládají je malá lezecká stěna. Je tu též z dvou kusů exotického dřeva vyřezaný hroch v životní velikosti který slouží dětem jako prolézačka Když se Petr ptá proč děti nelezou nejdříve do tlamy ale hrochovy do zadku odpovídá VA s klidem – no připravují se na život. Pak už se honem vracíme zpět, najíst se salátu dle Jirky a vyráží se do Aquaparku. MZ nemůže, je po zánětu středouší, tak zůstává - stejně jako VA. V parku se cachtáme, sjíždíme divokou řeku, tobogány, dáváme si perličkovou koupel, házíme talířem a ocasním míčkem – pro některé jedince je zdejší voda totiž příliš studená. Blanka nic netušíc je trefena talířem do spánku. V půl šesté vypínají na tobogánu vodu a někteří jedinci sjíždějí na sucho za brumlání místní obsluhy. Máme také první přezdívku - z Martina se stává Prasátko. Večer po večeři se jdeme projít po parkáně tedy měststkých hradbách, tam máme povyražení se dvěmi individui na lavičce zakleslými milenci. Úprkáři nasazují ostré tempo a mizí nám někde v dáli. Bloudíme ulicemi, až je najdeme na hradební scéně mezi chrámem Matky Boží a branou Matky boží, jak sedí a poslouchají muziku. Dožadovali se piva a vstupu zadarmo, hlavní slovo měl náš "kafemlejnek"J. II. Ale musíme je pochválit, obě kapely Rovnátka a Barevný svět stály za to.