Dnes jsme podnikli pěší výlet po okolních jeskyních. Nejdříve jsme navštívili propast Macochu, která většinu z nás udivila svou velikostí a tím, jak je porostlá zelení. Pak jsme sešli kopec, který jsme předtím museli samozřejmě vyjít a vydali se na prohlídku Punkevní jeskyně, před níž jsme se za obletování dotěrných vos najedli. Po vstupu do jeskyně jsme zjistili, že výklad se ve zdejších jeskyních téměř vůbec neliší, takže jsme si už podruhé mohli poslechnout, že: "Nade mnou vidíte Ďábelský komín, protože když se do něj budete hodinu dívat, bude vás ďábelsky bolet za krkem." Nebo že: "Tohle je stalaktit, tohle stalagmit a spojením těchto dvou krápníků vzniká tzv. krápníkový sloup neboli stalagnát." V Punkevní jeskyni ale mají na rozdíl od ostatních jeskyní ponornou říčku Punkvu, po které nás provezl převozník, který neustále sršel hláškami typu: "Tak jste viděli dalšího mého kolegu, to je xicht, co?" Když tato zajímavá prohlídka skončila, zjistili jsme, že naše cesta vede zase nahoru okolo Macochy směrem na jeskyni Balcarku. Líní členové oddílu se nahoru nechali vyvézt lanovkou, zatímco zbytek pokračoval serpentinami do kopce. Nakonec jsme se všichni sešli a mohli jsme vyrazit na Ostrov u Macochy a odtud do jeskyně Balcarky, která bývá označována jako nejhezčí jeskyně u nás. U jeskyně nechal Milan ležet peněženku i s doklady a když se vrátil, tak už tam nebyla... V Balcarce jsme si zase vyslechli výklad o krápnících, ale ne na začátku, jako v ostatních jeskyních, ale ve prostředku u tzv. Galerie, kvůli které je Balcarka řazena mezi nejkrásnější jeskyně. Také nás zaujal podle slov průvodce nejkrásnější pohled na jeskyni (čekali jsme nějaké zvláštní osvětlení, ale průvodce zhasnul všechna světla a najednou se okolo nás rozprostřela totální tma.) Uvnitř jeskyně mají, stejně jako v těch ostatních, kouzelné jezírko, ale zde, když do vody hodíte 1000 Kč, uvidíte průvodce, jak se v něm koupe. Možná by stálo za to dát dohromady 1000,-, ale všichni jsme usoudili, že by tam stejně nevlezl. Udivilo nás, že nikdo kromě našeho kraje neznají slovo pikador... Když M. Alenka chtěla tento pokrm po prodavači v bufetu, nejdřív na ní koukal a pak Alenka dodala: "To je jako párek v rohlíku." Pak tam přišlo Zvíře a on se zeptal, odkud jsme, tak mu řeklo, že z Českých Budějovic a on dodal: "Hm, Budvar mi nechutná a pikador neznam." Když to Zvíře asi popáté opakovalo venku ostatním, Miluška ji upozornila, že ten prodavač sedí za ní a dost se baví... Pak ještě Roman vyfotil Blanku, která mu pózovala s modrým jazykem a barvicím nanukem v ruce (prostě dokonalá reklama) a mohli jsme se vydat do jeskyně Hladomorny, kterou opět Libor a spol. celou prolezli. Mezitím zbytek oddílu seděl u vchodu do jeskyně a házeli po sobě bodláky, když sem dorazili nějací dva zpocení a špinaví kluci a Zvíře pak v domění, že už odešli, řekla: "Ty jo, viděli ste ty smažky? Takový špinavý a zpocený...", jenomže ony smažky tam ještě byly, ale naštěstí jí neslyšely... Když pak vylezli zablácení amatérští termití speleologové, mohli jsme se za neustálého házení bodláků a řevu holek, kterým se zamotaly do vlasů, vydat k našemu dočasnému domovu Vilémovicím.